Tato bylina je známa také pod názvy babí hněv, hadamův vínek, jehličí, jehly vochličné, mužská láska, podnepich, řapík nebo řepík.

Jehlice trnitá je vytrvalá bylina, která tvoří polokeř. V nejstarších herbářích je kořen jehlice uváděn jako mnohostranný lék k pročištění krve, proti příjici a revmatismu.

Řekové a Římané používali jehlici stejně jako dnes, navíc však využívali jejích léčivých schopností i při bolestech zubů. Lidé ji však hlavně považovali za magickou bylinu a používali ji jako pomůcku při různých čarodějných obřadech, v alchymii a jinde.

Moderní lékařská věda využívá vlastnosti jehlice hlavně při léčbě močových cest, tato bylina je téměř ve všech čajových směsích, zaměřených na močopudný a protizánětlivý účinek.

Jehlice trnitá tvoří polokeř dorůstající do výšky 40 až 120 cm. Stonky jsou přímé nebo vystoupavé s četnými tlustými a ostrými kolci. Oddenek je krátký, s dlouhými a pevnými kořeny. Listy jsou střídavé, s palisty přirostlými k řapíku, dolní listy jsou trojčetné, horní listy jednoduché. Lístky jsou podlouhlé, pilovité, koncový lístek je řapíčkatý. Květenství je řídký, listnatý hrozen. Květy jsou obojaké, souměrné (motýlovité) a kromě pestíku pětičetnné. Kalich je strostlolupený, pětiklaný, dvoupyský a koruna volnoplátěná, nachová sytě růžová až bělavá, s pavézou vně žláznatou. Tyčinky jsou jednobratré, v počtu deseti. Semeník je svrchní, jednoplodolistový a stopkatý. Plodem je vejcovitý, měkce chlupatý lusk, s jedním kulovitým, hnědým semenem.

Jehlici trnitou bychom mohli zaměnit s jehlicí rolní, která kvete nachově žilkovanými květy nebo s jehlicí plazivou, která má plazivé výběžky. Oba druhy jsou víceméně beztrnné.

Vnější použití Jehlice trnité

Zevně se používá odvar z jehlice na přípravu obkladů na místa postižená revmatismem, při dně a při kožních chronických chorobách. Z jehlice lze připravit i sedací koupel, která pomáhá při léčbě hemeroidů.

Vnitřní použití Jehlice trnité

Jehlice obsahuje triterpeny, stopy silice a isoflavonoidy (formononetinu, glykosidy biochaninu A, isoflavony). Flavonoidy a silice vyvolávají močopudný účinek, který se využívá hlavně při léčbě onemocnění močových cest. Jehlice se dále používá při vysokém krevním tlaku,** při kožních chronických chorobách** a proti revmatismu.

Odvar – močopudná směs

Z 1 kořene jehlice, trochy fenyklu, kořenu lékořice a jalovce připravíme směs. 2 lžičky směsi povaříme ve 1/4 l vody, necháme vylouhovat 15 minut, přecedíme a pijeme 1 až 2 šálky denně.

Odvar (čaj)

2 lžičky suchého drceného kořene jehlice trnité povaříme 10 minut ve 1/4 l vody, necháme louhovat 15 minut, přecedíme a osladíme medem. Popíjíme jeden šálek ráno a večer. Po třech dnech pití na 2 dny přerušíme.

Chladný čaj pijeme při chorobách močového měchýře, ledvinových chorobách, při močových kamenech a při revmatismu. Teplý čaj pijeme k usnadnění odkašlávání.

Sběr a skladování Jehlice trnité

Doba sběru: březen – duben, říjen – listopad

Sbírá se kořen jehlice, který rozřízneme podélně. Sušíme ho ve stínu přirozeně, pokud použijeme umělé teplo, nesmí teplota přesáhnout 50°C. Usušený kořen má nasládlý pach i chuť, která později přechází v natrpkle nasládlou a škrablavou. Dobře usušenou drogu uchováváme v papírových pytlích.

Sušení, sesychací poměr Kořeny necháme na hromadách 1-2 dny proschnout, tím z nich opadá nalepená zem. Potom je opláchneme pod proudem vody, silnější podélně rozřízneme a umístíme do sušárny. Po usušení balíme drogu do papírových pytlů a dále ji uchováváme v suchých a dobře větraných místnostech.

Výskyt

V Evropě je rozšířena od Velké Británie po jih Skandinávie, dále v Pyrenejích a střední Itálii a západní Ukrajině. Byla zavlečena do Severní Ameriky. V Česku se vyskytuje v teplejších oblastech, roste na pastvinách, suchých loukách, svazích, na okrajích cest a na křovinatých stráních. Vyhovují jí vápnité, minerální až zasolené, těžké půdy.

• zde uvedené informace s výrobkem nesouvisí a mají pouze informativní charakter (chcete-li)
• močopudné účinky, podporuje vylučování kyseliny močové
• urychluje odplavování škodlivin z organismu (kořen)
• čistí krev
• při zánětu ledvin, močových cest
• protizánětlivé účinky
• při zadržování vody v těle,
• při močových a ledvinových kamenech  (diuretikum)
• při revmatismu a dně
• podporuje látkovou výměnu, lymfatický systém a činnost žláz s vnitřní sekrecí
• na podporu odkašlávání (čaj)
• při hemeroidech (sedací koupel)
• Řekové a Římané používali jehlici při léčbě zubů a přiřazovali ji magickou sílu
• ve středověku sloužily nasolené mladé výhonky jehlice jako potravina

Jehlice se používá vždy tam, kdy je třeba zvýšit a urychlit odplavování škodlivin z organismu. Léčí ledviny, močový měchýř, močové cesty. Odvodňuje, čistí krev (detoxikuje), je značně močopudná. Zvyšuje vylučování kyseliny močové. Pomáhá rozpouštět močové a ledvinové kameny, brání jejich vzniku. Užívá se při dně a revmatismu (revmatoidní artritidě), při problémech s lymfatickými žlázami a látkovou výměnou (metabolismem ).