Mrkev obsahuje užitečné látky, jako jsou karotenoidy a různé stopové prvky. Mrkev má díky vysokému obsahu následující příznivé vlastnosti:

  • Zmírňuje zánět;
  • Zvyšuje imunitu těla a zvyšuje jeho odolnost;
  • Pozitivně působí na náladu a duševní aktivitu člověka;
  • Podporuje vylučování přebytečné tekutiny a toxinů z těla;
  • Zlepšuje vidění;
  • Urychluje zotavení z nemoci;
  • Stimuluje dobrou chuť k jídlu;
  • Zlepšuje trávení;
  • Regeneruje a omlazuje kožní buňky, zpomaluje proces stárnutí;
  • Posiluje vlasy a nehty;
  • Posiluje krevní cévy a srdce.

Mnoho odborníků na výživu při hubnutí zcela vyřazuje mrkev z jídelníčku. Někdo naopak mluví o jeho výhodách a odvážně ho přidává na seznam povolených produktů. Pojďme na to přijít.

Složení obsahuje vlákninu, která má pozitivní vliv na trávení a na chvíli nás také zasytí. Mrkev je také bohatá na karoten, což má pozitivní vliv na naši pokožku a pleť. Antioxidanty zvyšují hladinu hemoglobinu.

Důležité plus – mrkev se kombinuje s mnoha produkty, doplňuje ji svou svěží a sladkou chutí a chutným křupáním, takže se může stát součástí zdravé svačiny.

Ale s vařenou mrkví buďte opatrní. Jeho vysoký glykemický index způsobuje prudký nárůst hladiny cukru v krvi a pouze dále zvyšuje chuť k jídlu.

Při konzumaci jakéhokoli produktu je důležité dodržovat doporučenou denní dávku. Nadměrná konzumace mrkve může vést k podráždění žaludku a střev, způsobit alergické reakce a předávkování nezbytnými vitamíny může způsobit bolestivý stav těla.

Mrkev a karotka: Jak a kdy je vysévat, podle čeho vybírat ?

Mrkev lze pěstovat prakticky od nížiny do hor. Svědčí ji vzdušné stanoviště. Na lehkých půdách vytváří nejlépe a bez deformací kořeny odpovídající tvarem vybrané odrůdě.

V těžkých, jílovitých půdách jsou kořeny naopak velmi často rozvětvené a deformované.

Mrkev vyžaduje půdu ve staré půdní síle, seje se tedy druhý rok po hnojení hnojem v tzv. druhé trati. Přímé hnojení chlévskou mrvou, ale i rozloženým hnojem je nevhodné, protože podporuje praskání kořenů, zhoršuje skladovatelnost a zvyšuje riziko napadení pochmurnatkou mrkvovou.

Kdy, jak a čím sejeme mrkev ?

Pro časnou sklizeň raných odrůd, obyčejně karotek, vyséváme co nejdříve. To znamená hned, jakmile jaro vytlačí zimu: Půda už se nemaže, hezky se s ní pracuje, vyzrála do nové sezony.

Ruční výsev usnadní výsevní pásky, v nichž už jsou semínka umístěna v odpovídající vzdálenosti. Při výsevu z ruky dbáme na řídké setí, je škoda nasít semena nahusto a pak mrkev muset protrhávat ještě v době, kdy se kořeny nedají jíst, jsou maličké. A také se to prodraží.

Když si spočtete, kolik dáváte za osiva, kolik práce je s tím, aby semínka z ruky padala řídce, nejspíš také dojdete k poznání, že se vyplatí pořídit si nějaký ruční secí strojek. Strojek dodrží i správnou hloubku setí, na kterou je nastaven, což je u mrkve 1,5–2 cm.

Závlaha, kypření, zakrytí

Pro další vývoj je nutný dostatek vláhy. Prakticky až do doby, než je porost 2–3 cm vysoký, nesmí půda do hloubky výsevu proschnout.

Při časném setí, kdy je půda ještě studená, rostliny s klíčením a rašením váhají. Trvá jim to i měsíc, než se ukážou. Abychom věděli, kde řádek je, přidáme k osivu mrkve několik semínek ředkvičky. Usnadníme si tak opatrné kypření půdy; už za týden bude výsev mrkve viditelně označen.

Podmínky pro klíčení a růst vylepšíme bílou netkanou textilií, kterou záhon přikryjeme. Udrží nad porostem teplo, brání rychlému vysychání půdy i přístupu škůdci – nalétající pochmurnatce mrkvové. Na porostu může kryt zůstat až do sklizně. Propustí vodu z konve nebo hadice i déšť.

Speciální hnojení mrkve ?

Mrkvi můžete během růstu přilepšit zálivkou s jednou speciální přísadou. Nachystejte si:

  • 10 litrů vlažné vody,
  • 1 polévkovou lžíci červeného/černého mletého pepře,
  • větší kýbl,
  • vařečku/klacík.
  • Vybrané koření nasypte do vody a důkladně promíchejte. Vzniklá směs vám vystačí na zalití záhonu o velikosti deseti metrů čtverečních.

Kterou mrkvičku sít ?

Mrkve a karotky se šlechtí více než pět století, odrůd je obrovské množství. Chceme-li mrkev lahodnou, ke sklizni ze záhonu rovnou do pusy, sejeme rané karotky, které mají dobu vegetace od výsevu do sklizně kratší než 100 dní.

  • Snad nejkratší vegetační dobu (okolo 80 dní) mají odrůdy typu Paris Markt. Tvarem kořene připomínají špunt a v Česku jsou zastoupené odrůdou Rondo.

Chceme-li mít mrkev na uskladnění a kuchyňské zpracování, sejeme polorané až pozdní odrůdy podle toho, kdy mrkev potřebujeme. Pozdní odrůdy jsou nejvýnosnější, dobře se skladují, například ve vlhkém písku, ale i volně v dostatečně vlhkém sklepě.

Co nám mrkev dává ?

Na vlákninu se vážou těžké kovy, které se dostanou do střev.

Mrkev je zdroj karotenu beta, vlákniny, cukrů, minerálních látek, vitamínů C, E, vitamínů skupiny B .

Karoten je pro lidské tělo lépe přijatelný po tepelné úpravě mrkve. Je rozpustný v tucích, takže je dobré dusit nebo vařit mrkev se zdrojem tuku, například s masem, nebo si alespoň omastit brambory, ke kterým dušenou mrkev podáváme.

Také mrkvička nastrouhaná s kapkou citronové šťávy a nějakého rostlinného oleje dodá tělu, co v ní je.

Jak mrkev uchovat na zimu

Pokud nejsou v zahradě hryzci a myši, může mrkev zůstat na záhoně. Uskladňujeme ji ve studeném, vlhkém prostoru, podobně jako jablka nebo brambory. Před uložením ji podle potřeby jemně omyjeme a osušíme.

Horší a poškozené mrkve můžeme hned po sklizni usušit a nadrtit do koření nebo je například v kostičkách zamrazit.

Mrkev také dost dlouho vydrží i ve spodní zásuvce moderních chladniček.

Uskladnění

Krátkodobě mrkev skladujeme v chladničce při teplotě 5–6 °C. Dlouhodobě skladujeme hlavně pozdní odrůdy, nejlépe ve sklepě při teplotě +1 °C a vlhkosti 95 %. Před dlouhodobým skladováním odřežeme listy, kořeny zlehka očistíme od hlíny a uložíme do bedniček s pískem tak, že mrkev je do písku ponořená až kousek pod srdíčko.

Naše volba odrůd ?

Naomi – raná odrůda na rychlení a jarní polní pěstování,
Darina – pozdní odrůda, výborná skladovatelnost,
Aron F1 – raná odrůda s válcovitým kořenem, je vhodná i pro těžší půdy,
Purple Haze F1 – fialová, s oranžovým středem.